Filipíny

Protože reálné události jsou nyní rychlejší, než tempo, jakým stíhám psát, budu muset udělat mé příspěvky stručnější.

Cesta do Cebu

13. února jsme vyrazili na Filipíny. Letěli jsme do Cebu, kde jsme se potkali se Šárkou a s Petrem, se kterými jsme synchronizovali naši dovolenou a jejich cestování po Asii. Na pokoji jsme si dali ruma s Colou, dobré čipsy a vyrazili jsme do „Robinsona“ na večeři. Druhý den jsme vstávali asi v 5, protože jsme museli chytit loď. Naštěstí jsme měli online rezervaci včetně placení, a tak jsme se jen probojovali obrovskými frontami, které zde byly. Loď nebyla úplně plná, ale když jsem viděl to množství lidí, bez palubenky bych panikařil.

Cesta lodí na Cebu trvala asi 2 hodiny a ujeli jsme asi 80 km. Po příletu byl do Cebu na Filipínách tajfun, takže i vlny na moři nám neudělali moc dobře. Po příjezdu jsme si pronajali auto a jeli jsme k našemu hotelu Aladin. Šárka s Petrem bydleli stylem low cost, najdi co můžeš.

Pláže a koupání

Protože den byl ještě mladý, rozhodli jsme se prozkoumat pláže jižně od hotelu, a zjistili jsme, že Boromeo resort, který je kousek od nás, je zavřený, ale na pláž se dá dostat od vedle. Nikdo nás nevyháněl, a tak jsme zde strávili krásné odpoledne. Boromeo byla asi jedna z nejhezčích pláží, které jsme na Filipínách okusili. Druhý den jsme se vypravili na malý ostrůvek severně od Camotes. Nechali jsme se převézt a dohodli jsme si i čas návratu. Na ostrůvku byla další z nádherných pláží a mohli jsme si tak vychutnat neskutečně nádhernou modř, čisté moře, čistý vzduch a klid bez turistů.

Cesty po ostrově

Na víkend jsme si půjčili motorky. My jsme měli větší, poloautomatickou Hondu a Šárka s Petrem si půjčili skútr. Ještě než jsem stihl dát Petrovi školení, byl rychlejší a málem se vyboural s jinou motorkou. Tak příště musím více krotit. Hned ten den jsme se byli podívat v San Franciscu a v Poro, „hlavních“ městech na obou ostrovech, spojených silnicí.

Odpoledne jsme pak navštívili jezero Danao, kde jsme se projeli na šlapadlech a koukli na rozhlednu.

V neděli jsme se jeli podívat na Paraiso Cave a na Bakhaw Beach. Den následující jsme jeli až úplně na východ, do Bukilat cave a cestou zpátky jsme to vzali přes hory ve středu ostrova, které jsme na motorce málem nevyjeli. Místní na nás koukali ještě jako na větší šílence, když jsme se ocitli na jejich silnici v horách, kam nikdo ani nepáchne – holt dobrodruzi.

Kde se koupat

Jak Š&P střídali ubytování, jezdili jsme s nimi, abychom si prohlédli, kde je to nejlepší a získali inspiraci pro příště. Navštívili jsme také Mangodlong beach, která je ale spíše pro turisty. Ono na těch plážích máte na výběr asi tak ze dvou možností: buď tam budou turisté, co vám budou krást lehátka, ale zato tam bude písek, sprcha a restaurace, nebo tam budou místní vlezlí děti, kteří se budou shlukovat do velkých skupinek, koukat na vás a prosit o peníze. Další možností je mít štěstí, že někde budete úplně sami. Za nás byla asi nejlepší Borromeo beach a samozřejmě ostrov Tulang.

Naše dovolená se pomalu chýlila ke konci. Poslední den jsme ještě strávili v Cebu prohlídkou pevností a města, ale možná, že koupání na Camotes bylo lepší. Moře zde bylo fakt nádherné a průzračně čisté. Ceny relativně nízké, záleží jak za co. Doporučuji si pečlivě spočítat peníze, protože na Camotes je problém vybírat z bankomatu, nejlepší je vyměnit někde ve Western Union v Cebu. Datové spojení na Camotes je tragédie. I mobilní operátoři zřejmě sdílí jeden spoj, takže datování přes HSDPA bylo neštěstí.