Část třetí – poprvé na hodinu

Část třetí – poprvé na hodinu

Výběr a zápis předmětů

Nastalo pondělí 11. září a to znamená čas, kdy na NTUSTu začalo vyučování.
Z Prahy jsme měli předpřipravené nějaké předměty, které jsme měli vybrané jako kandidáty ke studiu. Pointa je v tom, aby se zde studované předměty daly namapovat na předměty, vyučované na FELu a dostali jsme za to nějaké kredity, a tak splnili studijní plán.
Protože mě ale po návratu čeká ještě půlrok studia v ČR, mám čas si případně dodělat resty.
Předměty na NTUST se vybírají v Course Catalog a po zaškrtnutí English Course zjišťujeme, že například na našem oddělení DECE je nabídka značně omezená, a proto budeme muset studovat i na jiných odděleních (u nás obdoba fakulty). K našim vybraným kandidátům jsme si po orientation day přidali ještě Čínštinu, která v katalogu není.

Po přihlášení do Student Information System budete vyzváni k zadání kódu předmětu, aby vám byl zapsán do vašeho rozvrhu. Zde jsme zjistili, že se dá zapsat snad jediný kurz a zbytek má nějaký problém, například že je obsazený, nebo nemáme oprávnění. Rovnou na Orintation Day nám dali formuláře, kam máme vyplnit jméno předmětu a jeho kód, nechat si ho podepsat o vedoucího předmětu a šéfa oddělení a donést ho na studijní. Tomuto procesu se říká Adding / Dropping Course via manual operation a je to zde zřejmě takový evergreen, že většina studentů lítá po všech čertech, aby se nechala zapsat na kurz, který chce studovat. Kurzy takto nejde nijak rezervovat, zatím si myslíme, že to je kdo dřív přijde, ten dřív mele. Někteří učitelé rozdávají podpisy na počkání. Jiní se snaží první hodinu studenty vystrašit, aby jich co nejvíce odešlo. U nás například připadaly v úvahu dva kurzy čínštiny: Basic Oral Chinese a Mandarin Chinese Practical (Level 1). První kurz je pouze na jeden semestr a je to takový kurz typu „jak zde přežít“. Druhý kurz je na delší dobu, konkrétně má 4 úrovně a je složitější. Z prvního jsme museli odejít, protože tamní lektorka nám sdělila, ať odejdou studenti, kteří jsou na NTUST déle, než semestr a u druhého bylo ve třídě cca 50 lidí a losovalo se 30. Bohužel ani jedno nevyšlo a budeme se tedy muset čínštinu naučit po svém.

Na „ozkoušení“ předmětů jsou 2 týdny, během kterých můžete kurzy přidávat a odebírat, jak je libo (nebo jak situace dovolí), a pak už je vše dané.

Protože se zde nerozlišuje mezi přednáškou a cvičením, hodnotí se zde docházka a dále aktivita v hodině. U některých předmětů je tzv mid-term test, a u většiny je pak final exam, která má podíl cca 30%. Zbytek jsou pak úkoly, projekt, týmová práce a tak dále.

Credit transfer

Protože jsme double degree a budeme hodnoceni i zde, museli jsme převést naše vystudované předměty na ČVUT na NTUST. To zřejmě nebude nic složitého, protože z ČVUT by měl mít student za dva semestry dostatek vystudovaných předmětů na výběr. Stačí pak projít předměty na FELu a najít k nim zde nějaký ekvivalent, který bude mít nějakou obsahovou shodu v sylabu. My jsme si vybírali předměty především podle známky, takže jsme odevzdali formulář s předměty, ze kterých jsme měli A, aby nám to zde nekazilo průměr. Formulář stačilo mít podepsaný od našeho „advisera“ diplomové práce, což je v našem případě profesor Ray-Guang Cheng a odnést s vytištěnými sylaby českých kurzů v angličtině do kanceláře DECE.

SIM, kola, kopec

Zřízení SIM

Dost bylo školy, pojďme dělat zase něco zajímavého. Hned v pondělí jsme se zastavili za naším „vedoucím“ práce panem Chengem, abychom se osobně poznali a on nás seznámil s osazenstvem Labu, kde budeme pracovat. Holky i kluci jsou moc přátelští, hned nás vzali na oběd, se vším nám radí, odpoledne jsme byli na poradě a v pondělí večer s námi konečně zašli zařídit SIMku. Nick Ho si dokonce naše SIMky vzal „na sebe“ a celý obchod zařídil, což bylo vážně hodně nápomocné, protože prodavač neuměl moc anglicky. Nakonec máme tarif na 6 měsíců za 1300 TWD. V tom máme celkově asi 13 GB dat (2.1 GB na měsíc) a nějaké drobné na volání zde na Taiwanu (například kdybychom se museli svolat vzájemně a nefungovala data). Vzpomínám si ale, že nám na Řízení telefonní komunikace Pavel vyprávěl, že dnešní ústředny mají zabudované ekvalizéry pro vylepšení hlasu a potlačení šumu a že se musí nastavit na danou zemi. Když u nás nasazovali nějakou ústřednu Čínani, byl problém po sestavení hovoru, kdy nejdříve nebylo druhé straně skoro rozumět, až se s tím nakonec software ekvalizéru srovnal a přenastavil svoje parametry, aby odpovídaly češtině. Chyba byla právě v tom, že byl nastavený na čínštinu a čínská obsluha problém nemohla odhalit, protože přirozeně testovali ve svém mateřském jazyce. Je tedy otázka, zda náhodou nejsou hovory ve zdejší mobilní síti prohnané podobným ekvalizérem, a jak je nastavený.

YouBike

Poté, co jsme měli zřízený telefon, otevřela se nám cesta ke zřízení účtu na YouBike. To je půjčovna žlutých kol, které si můžete vyzvednout ze stojanů po celém městě, odjet s ním kam je libo a tam ho vrátit. Půl hodina stojí 10 TWD, a to první 4 hodiny po půjčení, od 4 hodin do osmi je to 20 a nad 8 hodin už dokonce 40 – lidé jsou tedy motivováni kola co nejvíce odkládat a uvolňovat k dalšímu použití. Úplně prvních 30 minut je navíc jenom za $5, protože půlku dotuje město. Registraci je možné odbýt asi za 5 minut u všech stojanů, protože je zde kiosek, který se navíc dá přepnout do angličtiny, takže bez problémů. Budete potřebovat jen místní telefonní číslo a EasyCard. Mapa stojanů je opravdu velmi hustá a kola využívá hodně lidí. I když je stojan prázdný a vy chcete někam jet, stačí pár minut počkat a za chvíli se někdo objeví. Kola mají integrovanou přední i zadní svítilnu, která je napájená přes magneto v náboji kola. Kolo má tři převody, lehký, střední a těžký a dále košík před řidítky, kam se vejde například kabelka, nebo malý nákup. Na dno košíku se dá položit telefon s navigací, pokud jste v Taipei nováčci, jako my. Celé řešení je podle mě naprosto vyhovující a ideální.

Elephant Hill

V úterý navečer jsme vyrazili na Elephant Mountain. To je kopec, který se nachází ve východní části města je z něj nádherný výhled na Taipei 101, která až zde, po patnácti až dvaceti minutové chůzi do příkrých schodů, skutečně překvapí svou výškou. Hodně lidí sem chodí fotit západ slunce a noční Taipei. Doporučuji s sebou vzít náhradní tričko nebo ručník a samozřejmě vodu :-).

Druhému Martinovi mezitím aktivovali SIMku, takže dole jsme mu zaregistrovali účet a zpátky na kolej už jsme jeli kolmo.

Fotky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..