Část pátá - Třetí týden

Kam na pivo?

Nic naplat, jsme Češi, a tak se mezi naše povinnosti samozřejmě řadí ochutnat místní pivo. Místním Ožujskem je Taiwan Beer a nejlevnější čepované ho dostanete za $60 přímo v pivovaru, blízko Goanghua Digital Plaza.

Jinde pivo stojí minimálně dvakrát víc. V plechu se dá pořídit v obchodě 7/11 za cca $48. Plzeň v plechovce je za cca $67.

Goanghua Digital Plaza

Sen každého geeka, peklo na zemi pro přítelkyně a manželky – obchodní centrum o šesti patrech, kde jsou pouze krámky s elektronikou. Nenajdete zde ani obuv, ani hadry, natož zeleninu. V přízemní většinou notebooky a pobočky renomovaných značek, ve vyšších patrech pak 100 a jeden krámků různých velikostí, typů a druhů. Najdete zde držáky na telefon, periferie k počítači, osciloskopy, krámek se součástkami á la GM / GES, spoustu kamer, knížky a tak dále. Na ceně za dražší věci se dá smlouvat – některé zboží nemá cenovku a prodejce vám cenu navrhne a údajně je při troše snahy (konkurenční boj) možné sehnat elektroniku za 40 – 60% ceny v ČR, záleží na tom, zda se tu vyrábí. Úplně nahoře je pak opravna, kde vám před očima servisují notebooky.

Druhý obchodní dům hned vedle, který je ještě o 2 patra vyšší, je spíš předváděčka jednotlivých společností. Jsou zde stánky od ASUSu, MSI, Intelu, Microsoftu a tak dále. Extrémní pozornost je zde věnována hraní her, najdete zde simulátory aut, střílečky, dokonce i arkády. V jednom krámě probíhal turnaj za komentáře chlapíků kteří prožívali boj za zády nejlepšího střelce se sniperkou. Samozřejmě zde koupíte foťáky, zvukové sestavy, věci k mobilům a tabletům, stejně jako přístroje samotné. Zde jsem naneštěstí viděl obchůdky s botami a sportovními potřebami.

Kdyby vám to bylo málo, tak v okolí najdete spoustu stánků, kde se dá pořídit mnohdy ještě lépe.

Ztratíte zde bez mrknutí oka půl dne.

Co tu je jiné

Až po příjezdu do zahraničí (popřípadě zpátky do domoviny nebo jiné země) se vám mnohdy otevřou oči a uvědomíte si rozdíly. Ba co víc, uvědomíte si, že věci, které považujete za samozřejmé jinde nemusí fungovat a je těžké si na ně zvyknout.

Taiwanci věci moc neudržují a nestarají se o ně. Typicky je to věc budov. Prostě budovu postaví, nechají ji zchátrat, zplesnivět a až se za pár desítek let stane neobyvatelnou, zbourají ji a postaví novou. Některé budovy v kampusu proto září novotou a je na nich vidět, že byly postaveny pár let zpět a v jiných se loupe omítka, jsou špinavé, elektroinstalace je v příšerném stavu a jsou dost silně použité – zkrátka na ně nikdo od 70. let nesáhl. To je i případ třetí koleje, která je na druhé straně bloku 1. V tom baráku se nedalo bydlet a pokusy školy přiřadit jí studentům nedůležitých národností mnohdy končili stěhováním / bydlením v privátu. Zbytek studentů z této koleje byl přesunut do vrchního patra v naší koleji, kde dříve býval hostel pro důležité návštěvy, na pokoji je prý 12 lidí. Stará kolej nyní stojí prázdná a do dvou let by měla být zbourána a vystavěna kolej nová, větší, dokonce snad s kuchyňkami.

Tento přístup je bohužel trochu vidět i v domácnosti. Tak nějak jsme při pohledu do prázdného pokoje naproti nám poznali, že v něm bydleli Češi, protože byl na místní poměry až nezvykle uklizený. Místní se zřejmě nenechají rozhodit špínou v koupelně, protože se nejpozději za 20 let budou stěhovat do nového.

V Asii se neplatí za veřejné WC. Je to super přístup a je to příjemná změna. Zdejší mentalita je taková, že je-li například v Evropě WC placené za účelem zaplacení úklidu, tak ho při použití jaksepatří zaneřádí, aby si užili vynaložené peníze.

Wulai

V sobotu jsme se jeli podívat do Wulai. To je horská oblast, ležící asi 30 km jižně od Taipeie. Je známá pro vodopády, jezírka a pozorování ptáků. Protože nás trochu tlačil čas, jenom jsme rychle proběhli městečko, dojeli jsme nahoru k vodopádu, na který jsme se podívali zespoda, protože se nám nechtěly platit dvě stovky za lanovku. Ta vás zřejmě vyveze nad vodopád, kde jsou další atrakce, včetně bazénků, jezírek a tak dále. Chtěli jsme se podívat na hráz přehrady Feitsui, ale bohužel se nám k ní nepodařilo dostat, nejspíš není přístupná.

Po prohlídce vodopádu jsme se vykoupali v řece Xindian, blízko města Shuangxikou, kde je zřejmě vyhlášené místo na koupání. Projede bránou In God We Trust a ocitnete se na místě, kde malý proud řeky vytvořil na jejím kraji ostrůvek a mezi ním a břehem tekl proud, naprosto ideální jako proti-síla k plavání. Voda byla osvěžující a tak jsme na chvíli zapomněli na 35 stupňové vedro, které nás bez přerušení zužuje každý den.

Místo přehrady jsme vyrazili na vyhlídku Thousand Island Lake (千島湖), kam jsme jeli opět nádhernou horskou silnicí, plnou zatáček a kopců. Škoda, že jsme neměli místo skútru motorku.

Carrefour

Jen stručně. Zde se dají sehnat některé evropské potraviny, například klobásy, slané pečivo, zahraniční pivo a tak dále.

Keelung

V pondělí navečer jsme vyrazili na Night Market do Keelungu. To je město asi půlhodiny cesty od Taipeie. Jak mi z hlediska nabídky jídla přišli Taipeiské night markety podobné, zde jsem byl mile překvapen novou nabídkou a vyzkoušel jsem množství nových jídel. Rozhodně doporučuji k návštěvě. Cesta autobusem z Taipei vyjde asi na $45.